Já to taky netušil, než mi přišel první příběh ve 4 hodiny ráno a pak jsem to celé dopoledne psal do počítače :-)

Kdyby měla být pohádka přesná, tak je to u dušiček asi jedno. Když přijde její čas, tak jde bez ohledu na stáří. Ale z domova vždycky chodí ten nejstarší, ne? Neznám pohádku, kde odejde první nejmladší syn a tak jsem se snažil být věrný klasickým pohádkám. Ale možné je asi všechno :-)

Promiň, jsem štoura
;-). Dušička tam říká "Hrajeme pořád dokola tytéž hry a moji starší sourozenci už s tebou taky odešli do města.“
Jinak souhlasím, že každá dušička odchází ve správný čas. A na pořadí nezáleží.
Krásné dny nejen tobě.

Ha, logika nam tu hapruje. Radku, co ty na to? :-)

Myslím, že logika nehapruje ..... teda doufám ......... je-li to u pohádek nutné, pak podávám logické vysvětlení:

Dušička byla nejstarší z těch co si doma hrály. Proto měla největší nárok jít do města, protože je:
1) díky svému věku teoreticky nepřipravenější a
2) má největší nárok být otrávená ze stále se opakujích her (má za sebou největší počet opakování téže hry)

Když odcházela do města, tak jí dal otec na krk dvě svázaná dřívka. Později v textu v odstavci věnovanému vrcholovému sportu se dočteme: " .....pyšně ukazovala svou medaili. Byla velká a lesklá, zatímco ostatní nosili na krku jen malá svázaná dřívka." ......to měla být první indicie. Matematicky uvažující čtenář si jistě rychle spočítá, že pravděpodobnost toho, že by všichni měli na krku stejná znamení od různých otců je velmi malá a proto se nabízí hypotéza, že všechny vyrobil tentýž člověk.

Hypotézu pak potvrdí závěr článku, kde je uvedeno: "...to znamení, které každý nosí na krku, je příliš blízko, než aby ho oči viděli,“ usmál se mnich, „ale každý z tvých sourozenců jednou nalezne cestu domů.“

Sečteno, podtrženo, všichni ve městě jsou dušičky (sourozenci) ze stejné rodiny, kteří hledají cestu domů. Vyjímkou potvrzující pravidlo je mnich, ten dušička asi nebude.

Doufám, že se mi podařilo obhájit matematicko logickou část pohádky a další otázky typu "Jak mohli být všichni z jedné rodiny" nechám na odbornicích na genetiku (Lucii z VM) a rodinné vztahy (Terezu z VM).

PS: Myslím, že další pohádkou bude Jak šlo sudoku do světa :-)

Milá Terezko,přečetla jsem si Tvůj postřeh o smutných očích. Budu se opakovat,ale jsi opravdu výjimečně nadaná předávat svoje myšlenky,pocity a postřehy nádherným jazykem.Člověka to zasáhne u srdíčka a hlavně ho to donutí se zamyslet sám nad sebou. Zda skutečně nedělám stejnou chybu,jako jiní rodiče. Z chyb se dá poučit,ale šrám na dětské dušičce už zůstane. Jsem moc ráda,že jsme Tebe a Sárinku mohli potkat. Myslím,že jste do našich životů vstoupily v pravý čas. Hodně sil do dalšího psaní.

Baro, chvala od budouci autorky historickeho veleromanu me moc tesi;-) Dekuju. Vsak ja se mam od tebe taky co ucit. Tvuj styl komunikace s Adamkem a jistota, kterou mu jasnymi signaly davas je inspirativni. Jen kdyby vas nam tu osud nechal dyl...byla bych rada. Ale coz, zivot je o zmenach...ja vim. (A nekdy radeji delam, ze nevim)

Terezko, ten příběh je silný, ale tvoje moc, jak jej vyprávět, je taky úžasná. Chtěla bych se s vámi podělit o můj dnešní prožitek. Nedošlo mi hned, co dělám, a začala jsem Vzkaz číst spolu se svým třítýdením vnoučkem v náručí. Po dvou větách se Jindra zoufale rozplakal, následně i mě vytryskly slzy a už jsme utíkali od počítače pryč. Trvalo nám to chvíli, než jsme se vzájemně utěšili a ujistili o své lásce. Já se - i když až jako babička - teprve (a nebo znovu) učím, jak moc dobře miminka rozumí všemu, co se kolem nich děje. A přišel k nám krásný a moudrý učitel. Díky i tobě, Terezko, že nám pomáháš se toto učit.

Ahoj Terezko. Vzkaz pro smutné oči je silný, stejně jako každý článek který napíšeš! Má to takovou hloubku - pomáhá mi to si stále připomínat, že všechno co každý den pro svého syna udělám, vše co mu řeknu, vždy když se na něj zlobím nebo ho chválím - vše má větší význam a důsledky než by se na první pohled mohlo zdát... Snažím se to dělat jak nejlépe umím, doufám že se mi to alespoň částečně daří...
Děkuji Ti za všechny tvé články
H

Hani, ty jsi nase vysnena navstevnice webiku - prectes, promyslis a nechas se inspirovat. Kvuli takovym ohlasum, jako ten tvuj, ma pro nas smysl sirit "komunikacni osvetu" dal a dal. Opravdu, kazdy cin ma obrovskou vahu, kteremu dava zaklad slovo a uplne na pocatku ho zviditelni myslenka.

Kez bychom dokazali dohlednout nasledku nasich cinu, slov i myslenek...asi bychom se nejprve docela lekli. Zodpovednost to je az nepredstavitelna...ale bez toho, aniz bychom ji prijali se lidstvo dal neposune. Jsem se nejak rozvasnila :-)

Tesim se na setkani face to face - or soul to soul?

Jani, diky za tve diky;-)
Jindra ma stesti, ze "sehnal" rodinu, kde ho od zacatku berou jako moudreho clovicka, jehoz plac ma vzdy konkretni vyznam. Jen se ho naucit rozlustit....to je orisek!

A orisky jsou od toho, aby se rozlouskavaly. Vy evidentne louskacek mate:-) Pouzivejte ho pravidelne a s citem, at vam nezrezne.

Predej prosim pohlazeni Jindrovi