Nemám čas

„Dneska nestíhám“, „Je toho teď nějak moc“, „Nemám vůbec čas“

Taky slýcháte tyto nářky nějak často? Nebo je sami používáte?

Já jsem teď do toho v práci taky spadnul. Ale jak je to možné, když si život tvoříme sami?

Asi tušíte správně. Je to hra sám na sebe. „Musíme“ realizovat přání někoho jiného a tedy nemáme na svůj život vliv. Hezká finta, jak se sám před sebou zbavit odpovědnosti za to, co žijeme. Máme strach, že bychom udělali chybu a tak raději děláme, že svůj život neřídíme, že jsme bezmocní.

Ale jak z toho ven?

Prvním krokem může být, jen si to přiznat.

Druhý krok (mě naučila naše jogínka Tereza) je poděkovat si za čas, který si věnujeme. Ocenit se, i kdyby byl krátký.

A třetí krok už nechám na vás. Jsem rád, že jsem si našel trochu času na tento článek a uvědomění, ale už nemám čas :-)

Autor: Radek