Každý měsíc jsem znovu těhotná

Možná to znáte také. Toužíte po miminku, jste připravené, očistily jste tělo jak to šlo a už několik měsíců či roků máte pocit, že těhotenství je na spadnutí. Po milování se cítíte nějak jinak a možná i váš partner to vnímá. Mění se vám chutě, lidé vám říkají, jak vám to sluší a vy se cítíte tak moc těhotně. Hladíte bříško a potutelně se usmíváte pokaždé, když spatříte miminko. A pak to přijde. Zas a znova, jako rána pod pás. Menstruace.

Nejdřív vás přepadne velké zklamání. Možná ukápne i pár slziček a vy se ptáte sama sebe, jak je to možné. Vždyť jste se cítila tak jinak, tak požehnaně. Připadáte si zhrzená a podvedená. Nejhorší na tom je, že jste se podvedla sama. Vaše vlastní tělo zase zklamalo. Pak se dostaví vztek. Na sebe, na tělo, na partnera, na dítě. „Jak jsi mi to zase mohlo udělat? Vždyť po tobě tak toužím. Tolik tě volám a nabízím ti celý svůj svět a přetékající srdce láskou.“

„No právě,“ odpovídá ona dušička. Milé ženy, vaše dítě nechce, abyste se kvůli němu vzdaly samy sebe. Vaše dítě po vás ani nežádá, aby jeho početí bylo pro vás tím nejdůležitějším ve vašem životě. A už vůbec si nepřeje, aby bylo klíčem k dosažení vašeho štěstí.

Proto vás vaše mysl měsíc co měsíc tahá za nos a probouzí v těle „falešnou březost.“ Proto vás vaše moudrá duše nechává pravidelně projít mučením ze zklamání. A zoufalství graduje. Sice už jste opatrné a raději k možnému těhotenství skepticky říkáte: „Počkáme na sobotu,“ nebo na jakýkoliv jiný den, kdy se má podle kalendáře dostavit teď už značně nevítaná menstruace. Ale čas od času vás to zase dostane. Obávaný měsíční projev ženskosti nikde a tentokrát se cítíte ještě těhotněji než jindy. „Je to opravdu jiné. Kdykoliv předtím jsem si to jen vsugerovávala, ale tentokrát to fakt cítím.“ A bác ho. Pár dní na to je pohádce o miminku konec. Spirála touhy, naděje a zklamání se točí dál. Teď už ale na vyšší úrovni. Větší touha, větší tlak a větší bolest.

Zlobíte se na celý vesmír a nechápete jakto, že některé páry počnou hned. Některé ani vlastně nechtějí a některé se všemožně brání....a přesto si k nim miminko našlo cestu.

Všemocné maminky, vaše dítě (i to, na které zatím marně čekáte) je vaším největším učitelem. Učí vás trpělivosti, pokoře a přijímání života takového, jaký je. Rozvíjí ve vás smysl pro užívání si Tady&Teď. Snaží se zacílit váš hledáček na krásu a radost ze života ve své každodennosti. Vaše dítě chce, abyste si vážily samy sebe a byly pro sebe alespoň tak důležité, jako je pro vás důležité právě ono. Vaše dítě potřebuje, abyste našly zdroj štěstí samy v sobě a nepodmiňovaly svoji lásku jeho existencí. A nakonec vás vaše dítě prosí, abyste mu daly důvěru, že přesně ví, kdy má přijít. Nenechte se polapit svými plány, ale dovolte spontaneitě a zázrakům vstoupit do vašeho života.

Nechť se všechny láskyplné náruče naplní šťastnými dětmi. Děj se vůle Tvá, ale ne tak jak chci já, ale tak, jak chceš Ty.

Autorka: Tereza