Ekologie a oblékání (aneb materiální a duchovní podstata textilních vláken)

Zamysleli jste se někdy nad tím, co si na sebe oblékáte a jak se v tom cítíte? A zkusili jste se někdy zamyslet, jaký vliv má naše oblékání  na naši Zemi? Ráda bych Vám zde napsala jeden příběh:

Byl kdysi jeden člověk. Řekl si, že potřebuje nový oděv, ale neví, z čeho by si ho vyrobil. Zdálo se mu, že příroda mu nedává dostatek surovin pro uspokojení jeho potřeb v této oblasti. A protože to byl člověk hloubavý, začal přemýšlet. Oblékám se do bavlněných věcí, nešlo by to něčím nahradit? Bavlna je celulóza a dřevo je také celulóza, proč bych se nemohl obléci do celulózy ze stromu? Samozřejmě že mohl, a vymyslel celou složitou a energeticky náročnou technologii výroby vláken ze dřeva. Používá se v ní silných chemikálií jako je hydroxid sodný, sirouhlík a kyselina sírová. Jako vedlejší produkt  vzniká kromě jiného sirovodík, který sice trochu smrdí( jako shnilá vejce), ale hlavně, že vlákno je na světě. A člověk zajásal. Konečně se budu moci pořádně obléknout a levně!!! To jsem na to ale vyzrál!!! To všechno se stalo před zhruba 110 lety. Od té doby se výroba těchto vláken rozšířila po celém světě.

A teď se na to podívejme z jiného úhlu. Víte, jak dlouho trvá než vyroste takový smrk nebo buk? Já to odhaduji na 20, 30 nebo 50 let, možná i víc. Po celou tu dobu nás zásobuje kyslíkem, poskytuje nám stín, klid a energii. Když vyroste, je z něj strom krasavec. Pak přijde člověk a podřízne ho, odtáhne z lesa pryč od jeho kamarádů, rozemele ho na kaši, namočí do louhu, pak do sirouhlíku, až z něj vznikne kapalina medovité konzistence. Ta je posléze složitě zfiltrována a protlačována tryskami do kyseliny sírové. Tam se z této kapaliny opět stane strom, ale má úplně jiný tvar a vlastnosti. Správně, uhodli jste! Není to již strom, ale kýžené celulózové vlákno. To se pak spřádá a tká až vznikne látka pro oděv. Tento oděv nám vydrží 2-3 roky v lepším případě, v horším podlehne rychleji nákaze zvané „módní trendy“, a je buď poslán dál nebo vyhozen. Budiž mu k dobru připsáno, že je v přírodě  poměrně rychle rozložen na prvočinitele. Ale posuďte sami: „Jaký smysl dává vyrobit oděv, který nám vydrží v lepším případě 3 roky, ze stromu, který roste desítky let?“

Na druhé straně jsme dostali od Boha rostliny jako například bavlník a len právě proto, abychom se měli co čeho zahalit, když je nám zima nebo horko nebo když chceme vypadat zajímavě a originálně. Jakou energii nám může zprostředkovat vlákno vyrobené synteticky a vlákno z přírody? Je to stejné jako u mrtvého a živého zvířete. Viskózové vlákno(to je to vlákno ze stromu) je mrtvé, plné traumat. Zvláštní kapitolu tvoří pak plně syntetická vlákna jako je polyakryl, polyester, polypropylen, polyamid aj.  Rostliny jako bavlník a len hezky v klidu vyrostly, vykvetly, užily si slunce a deště, uzrály a pak byly sklizeny a jejich vlákna zpracována.  Jistě sami cítíte, že tam určitý rozdíl bude.

Bohužel se dnes vlákna zpracovávají výhradně strojově, ale to se již pravděpodobně nedá změnit. :-) Dříve se nitě z vláken získávaly  ručním předením a látky ručním tkaním. Lidé (a hlavně ženy) u těchto činností mohli meditovat, předávali výrobkům svoji energii a to se samozřejmě projevovalo na konečném oděvu. Tyto oděvy vydržely dlouho, některé se dokonce dědily. Ještě dnes mají tako vyrobené textilie  úplně jinou energii a citliví jedinci to dokážou rozpoznat. Jedna moje známá mi kdysi vyprávěla, jak našla v jedné staré zaniklé tkalcovně klubko starých a zaolejovaných hadrů. To klubko ji natolik zaujalo, že si ho vzala domů, hadry pěkně vyčistila a několikrát vyprala, a získala tak krásnou lněnou látku. Shodou okolností jí bylo dost na šaty, které velmi ráda nosí. Již mnoho lidí ji žádalo, aby jim tyto šaty prodala. A hádejte proč asi? Teď si asi řeknete, co mohlo být tak zajímavého na šatech ze starého špinavého hadru. Ta látka byla velmi pravděpodobně vyrobena z ručně předené příze. Dostala do vínku jinou energetickou výbavu a proto tyto lidi tak přitahuje. Sama majitelka si jich tak považuje, že se jich nechce zbavit za žádnou cenu.

Len z duchovního hlediska přináší do našeho života klid a mír. Kdybyste někdy měli možnost vidět lán rozkvetlého lnu, zkuste tu krásu  nechat na sebe působit a sami uvidíte, jaký pocit vám navodí. Kromě toho je to zde v Čechách a na Moravě tradiční materiál, který se tu pěstoval mnoho století a dal vzniknout spoustě průmyslových odvětví, jako je například papírenský průmysl ( první papír se totiž vyráběl z odpadových krátkých lněných vláken). Všechny jeho části se  dají nějakým užitečným způsobem využít. Je proto velká škoda, že se ho pěstuje nyní mnohem méně a že skoro všechny továrny u nás byly zlikvidovány. Jinak v Evropě je ještě jedna lnářská velmoc a to je Litva ( země lnu a jantaru :-))

Bavlna se pěstuje v jiném zeměpisném pásmu, takže vidět pole s bavlnou je ještě méně pravděpodobné než vidět len. Bavlněná vlákna  jsou vlákna, která chrání semena bavlníku. Takže i duchovní podstata bavlny je ochrana – měkkost – jak se říká  lehce a měkce jako v bavlnce. Bohužel se nyní používá při pěstování bavlníku hodně chemikálií, takže  kvalita vláken tak nějak klesla. Kdysi jsem měla trička vyrobená v Jitexu( před 30 lety), která mohly nosit ještě moje dcery. Nyní již tak dlouho nic nevydrží. Hodně to poznáte i na kvalitě povlečení na lůžko.

Také jsem kdysi  měla tu možnost se podívat do Uzbekistánu a vidět na vlastní oči „výrobu“ pravého hedvábí. Všichni možná víte, že hedvábné vlákno se získává ze zámotků ( kokonů) motýlka bource morušového. V praxi to vypadá takto: vysadí se les ze samých moruší a přenese se do něho násada bource morušového. Motýlci  nakladou vajíčka, z nichž se vylíhnou housenky. Tyto housenky mají ve velké oblibě listy morušovníku a tím se živí tak dlouho až vyrostou a chtějí se přeměnit v motýly. V tom okamžiku začnou produkovat hedvábné vlákno, do kterého se celé zamotají a vytvoří si perfektní ochranný obal pro svou přeměnu v motýla. V tomto okamžiku přijdou lidé a kokony seberou a v horké vodě nebo páře housenku-motýla usmrtí. Pak se hedvábné vlákno z kokonu odmotává na speciálních strojích a dále zpracovává.
Hedvábí má perfektní vlastnosti – je pevné, leskleé a z hlediska duchovního nám poskytuje ochranu – chrání naši auru. Nicméně je potřeba mít na zřeteli, že tento materiál je vykoupen smrtí mnoha motýlů, a podle toho se k němu chovat. Nejlepší jeho využití zatím vidím  jako materiál pro výtvarnou činnost, např. Pro tvorbu mandal a jiných léčivých obrázků, protože krásně nese informaci a dlouho vypadá hezky, vůbec nepřitahuje prach.

A naposled jsem si nechala konopí, neboť je to také textilní surovina. Jeho vlákna mají velkou pevnost a houževnatost. Také jsem ho zkoumala z hlediska duchovního a zjistila jsem, že toto vlákno naopak do našeho života přináší neklid a takovou jakousi rozháranost. Opět bych doporučila postavit se do pole s konopím a sami ucítíte jak na vás ty rostliny budou působit. Pro odívání bych ho tedy nedoporučila, ale určitě je toto vlákno velmi vhodné pro technické účely

Ještě k té viskóze ( =vláknu ze stromů). Nyní je už velmi těžké rozpoznat co je co, protože mnohdy již viskóza není označována jako viskóza, ale prodává se pod obchodními názvy jako je Modal, Další odnoží jsou značky Tencel a Lyocel, kde jde o trochu odličnou technologii ( bez sirouhlíku, ale s jinou chemikálií na bázi morfolinu), ale surovina je stejná ( = kvalitní celulóza ze dřeva). A dalším podobným vláknem je tzv. bambusové vlákno, kde se sice používá jako surovina rychle rostoucí bambus, ale ten proces je podobný jako při výrobě viskózy.

Samostatnou kapitolou jsou vlákna syntetická ( polyamid( silon, nylon), polyester, polyakrylonitril,  a podobně). Tato vlákna se vyrábějí chemicky a jejich úplně první surovinou, která se používá pro syntézu meziproduktů je ropa a ropné látky. Ropa jako taková je také přírodní materiál, ale vpodstatě vznikla hnitím živočichů za nepřístupu vzduchu. Jde tedy o mrtvou energii. Proto také citliví jedinci syntetická vlákna špatně snášejí a ti, kteří pracují s energií cítí, že je takové oblečení blokuje.

Ještě nakonec bych ráda připomněla, že přírodní vlákna většinou můžete nosit déle než jeden den bez nutnosti vyprání, na rozdíl od syntetických vláken. A kromě toho při praní nemusíte většinou ani použít aviváž, prostě proto, že neprodukují statický náboj. Naopak lnu aviváž vadí, má raději spíše  škrob ( např. tekutou škrobenku).

Eva Butzke