Splním vám každé přání

...říká vesmír a pečlivě nahrává jednu naši myšlenku či prosbu za druhou, aby nám ji následně s velkou porcí hravosti poslal v lehce upravené podobě zpět do života. V této nadpozemské komunikaci funguje stejně jako malé dítě, které nehodnotí, nekombinuje a ani nedomýšlí, co jsme danou myšlenkou vlastně měli na mysli. Známý citát tvrdí: „Dej si pozor na svá přání, mohla by se ti splnit.“

Já si dovolím klasika poupravit a říkám: „Splní se ti určitě, jen možná trošku jinak a jindy, než očekáváš.“ V tomto mě proškolila a převezla už mnohokrát moje dcera Sárinka. Dva příklady hovořící za vše.

Situace, kdy Sári balancuje na sedátku, na které horko-těžko vylezla, se vyvíjí následovně. Ostražitá matka, vědomá si pozitivního směřování volí jasnou větu, která má vratké dítě dostat zpět na bezpečnou a stabilní zem. „Sárinko, prosím, slez z té stoličky!“ A ona, stejně jako vesmírná databanka plnící naše příkazy udělala, oč byla žádána. Téměř okamžitě a bez odmlouvání. Stoličku opustila tím způsobem, že se přemístila o patro výš – na skříňku, u které byla přiražená.

Další situace se odehrála ve tmě naší ložnice. Sárinka měla večerní show a nechtělo se jí po půlnoci spát. Dlouhou chvíli si krátila tím, že se válela po mém těle. Pěkně se mi uvelebila hlavičkou na hrudníku a pak se mi přesouvala až na krk. Příjemné to nebylo a tak jsem ji opět pěkně požádala. „Sári, prosím, lehni si na svůj polštářek.“ Poslechla. Sesunula se, převalila se k polštářku, chytla ho do jedné ruky a nonšalantním pohybem mi ho naaranžovala na hrudník a lehla si opět tam, odkud jsem jí před pár sekundami odlákala svojí prosbou.

Byly mé prosby vyslyšeny? Byly. Díky. Už si budu dávat větší pozor na formulaci svých přání. Nejen Sárinka, ale i vesmír naslouchá a plní....

Autorka: Tereza