Jan Amos Komenský

18.02.2010 20:23

„Když Bůh nejmilostněji k nám lidem mluviti chce, dítkami nás nazývá; jako by o žádném milejším a vzactnějším tituli nevěděl.“

Už delší dobu přemýšlím o Komenském. Hodně lidí a institucí o něm mluví nebo se na něj odkazují, ale nějak jsem nabyla podezření, že ty jeho knížky možná ani nikdo nečetl.

Když jsem byla posledně s dcerou v knihovně, tak mi padla do ruky knížka „Informatorium školy mateřské“. Před týdnem jsem si „náhodou“ zlomila ruku a tak teď odpočívám doma, srůstám a čtu..

Informatorium školy mateřské napsal J.A. Komenský v Lešně roku 1632 jako část většího plánovaného celku, který měl sloužit k reformě českého školství (je vidět, že reforma školství je aktuální již hodně dlouho :-) ). Bohužel se mu nepodařilo vrátit se do vlasti a reformu uskutečnit. Tento text byl objeven až roku 1856, více než 200 let tedy někde ležel bez povšimnutí. Ještě za jeho života však vyšel v několika jiných jazycích.

A co mě nejvíce zaujalo?

1.      Dítky jsou nejmilejší klenot a tak je potřeba s nimi zacházet.

2. Komenský klade velký důraz na kojení a rané dětství. Pokud je malé dítě předáno kojné, která je churavá nebo má špatnou povahu, bude i ono churavé nebo bude mít špatnou povahu. Dítě přebírá vlastnosti osoby, která o něj pečuje, která ho kojí. Uvádí příklady z živočišné říše i z dějin (Titus, Caligula měl prý velmi zlou chůvu a vyrostl z něho ukrutný tyran, Tiberius prý byl hanebný ožralec a jeho chůva byla alkoholička) . V tomto se shodují s Marií Montessori, která vysvětluje, že dítě si tvoří svou osobnost z podnětů, které kolem sebe má v prvních měsících a letech života.

3.      Každé dítě má svého strážného anděla. Kdo má dům plný dětí, má taky dům plný andělů. (tato představa se mi moc líbí :-), zkouším si představit třeba velkou školu na sídlišti :-), poslední dobou si na to vzpomenu třeba v přeplněném autobuse nebo supermarketu, je to zábavné :-) )

4.      Děti bychom měli vést k: pobožnosti a lásce k bohu, slušnému chování, moudrosti (v uvedeném pořadí). Moudrost a vzdělání je velmi důležitá, může být i důležitější než třeba majetek.

5.      Své děti ve věku do 6 let, když je ještě máme doma, bychom milé maminky měly učit: fyzice, optice, astronomii (nejpozději ve 3 letech je třeba začít), geografii, chronologii, historii, politice, dialektice, aritmetice, geometrii, muzice, řemeslnému dílu, gramatice, retorice, poetice, ekonomice, malířštví a písařství. „Kdo rozumné dítě míti chce, rozumně s nim postupovati musí: a ne aby sobě z něho nejprv šaška a tetřeva, nevědoucího, co se kdy dělá, učinil.“ Uvádí i návody, jak na to, které mi přišly smysluplné a přiměřené danému věku. Ten člověk měl zkušenosti s malými dětmi.

6.      Dětem bychom měli vysvětlit, jak jdou dny v týdnu, měsíce, roční období, že v roce máme 3 hlavní svátky: Vánoce, Velikonoce, Letnice (nevíte někdo, co jsou to Letnice? Jak je možné, že jeden ze základních svátků během relativně krátké doby úplně vymizel?)

7.      A taky je tam spousta věcí, které mi úplně nesedly. Podle Komenského je potřeba vést děti k tomu, aby se bály rodičů, je potřeba je kárat, napomínat, trestat, bít metlou, případně jim nedat najíst, kdyby neposlouchaly. Dokonce uvádí příklad z bible, jak někdo málo mlátil svoje děti a přivodil tím na sebe boží hněv. Dětem nemáme dávat moc najevo svoji lásku k nim, je potřeba držet je v bázni a ostýchání. Nesmíme prý dětem dovolit dávat najevo hněv, zlost, nemají dělat, co samy chtějí, ale co jim řeknou rodiče. Mám dojem, že respektující komunikace chybí v naší kultuře už hodně dlouho a že kořeny některých našich současných problémů jsou hodně hluboké.

8.      Pobožnost je potřeba v dětech rozvíjet od raného dětství, učit je odříkávat modlitby, chovat se tak, aby se líbily bohu. Když je něco příjemného, tak dětem říci, že to Pán Bůh dává, když někdo nebo něco umře, tak že to Bůh zabil. A pokud se bohu nebudeme líbit, tak nás taky zabije. (Toto mi přijde jako docela morbidní výklad. :-( )

Jsem ráda, že jsem se do toho pustila, není to moc tlustá knížka. Napsání tohoto článku mi trochu pomohlo utřídit si dojmy. Tento článek si neklade za cíl napsat objektivně obsah knihy, pouze jsem napsala, co mě zaujalo nebo překvapilo. Zatím nevím, jestli se pustím i do dalších jeho knih, to pojednání o kázni a pobožnosti mě docela odradilo. V současné době mám v úmyslu přečíst pár knížek od Marie Montessori.

Přeji Vám všem hezký den a třeba i trochu času na nějakou zajímavou knížku.

Marcela

 

Zpět