Chodim na tyto stranky uz asi dva mesice:-) a na tento clanek jsem narazila az ted...a opet v pravou chvili. Presne jak se pise, uz jsme si mysleli ze je miminko u nas, tentokrate to byl tatinek, ktery mel ten pocit...:-), ale s prichozi MS pred par dny, vime, ze to jeste neni ta vhodna doba...aach joo..Ja se tak na den, dva stahnu, uz po tech 18 mesicich snazeni, nejsou nastesti ty propady tak silne, hledam ruzna vnitrni i vnejsi povzbuzeni, odpovedi...A nachazim. tento krasne napsany clanek, ktery se mnou hluboce souzni.
Toto, o cem pises Terezko, se mi vetsinou dari citit behem mesice, mimo "ozehave dny". Citim, ze je moc dulezite pecovat o to, bych Ja byla stastna, naplnena a uzivala si radosti a daru zivota. Neupinala se na zdroj "dalsiho naplneni v miminku", byt po nem moc touzim. A pak to s MS splaskne..a otazky typu:..delame neco spatne, mame vyzkouset neco dalsiho, pokracovat v tom podpurnem programu, ktery delame ( homeopatika, akupunktura, vitaminy)..nebo to vse nechat plavat..., se stale vraci..
Tak jdeme dale...jak dnes rekl i muj uzasny, drahy manzilek: nejdulezitejsi je Zit a zit s radosti z toho, co mame:-).

Terezko moc dekuji za tento krasne napsany clanek, ktery mi dodal duveru a klid na srdicku. Dekuji za tyto krasne stranky. Nekdy bych rada prijela na nejaky Vas seminar, bydlime sice v Dansku, ale snad se mi to nekdy podari naplanovat. S laskou a pranim krasnych letnich dnu, zdravi Zaneta