Ahoj Terezko,
tak tu jsem se zpravami jak to jde.
Meditaci na ten puvodni porod jsem delala minuly vikend a kupodivu jsem necitila behem te meditace skoro zadne emoce - jen treba ze to tu zenu musi bolet, ze to asi trva dlouho,ze musi byt unavena atd ale ze to zvladla. Spatne se to popisuje ale jak jsem se na to divala se shora tak to bylo uplne jine, tak nejak bez emoci. Ty dalsi meditace jsem jeste nezvladla, pres den jsem sama a to s prckem nejde a vecer u toho usinam..... Ale delala jsem to uvolnovani emoci treba na prochazce a myslim ze to funguje.
On je obecne muj problem v tom ze se bojim abych vse udelala dobre, treba i abych si udelala dobre vizualizaci nebo je to i pripad toho porodu.Bojim se dlat chyby a kdyz je udelam tak se za ne hodne obvinuji. To jsme probiraly ted i na kinezce, prameni to z detvstvi, takze se pokusim asi v tech meditacich prijmout to sve vnitrni dite takove jake je abych to same mohla udelat pro sveho Stepanka.

Kdyby jsi mela nekdy cas na tu osobni konzultaci az budes v Praze tak bych moc rada. A mohla bych ti ukazat to letani. ;-)

Jeste bych mela dotaz ohledne meditaci celkove. Mam pocit ze tam hodne zapojuji mysl, ze mi treba Andel nerekne nic konretniho, nebo nic co bych vedome nevedela napr. ze to chce cas. Mozna prvni meditace co se mi povedla byla vcera na to dite (mimochodem moc dekuji, je uzasna), kde jsem mela pocit ze nevidim sveho Stepanka jako miminko ale jako dospelou bytost a citila jsem dojeti. Vysvetlovala jsem mu ze me trapi jeho buzeni, ze vim ze to souvisi se mnou, ale bohuzel moc mi toho nerekl, tak snad priste. Asi se to clovek musi naucit.....

Tak jeste jednou dekuji.