Ahoj Katie!

Je naprosto pochopitelne, ze se k porodu vracis a znovu nad nim premyslis. Navic jeste, pokud se nevyvijel tak, jak jsi si predstavovala. A v tom je prave ta potiz. Je moudre se na porod pripravovat, vizualizovat, planovat, studovat literaturu, ale pak jeho prubeh ODEVZDAT.

Je to ohromny zazitek, na kterem se podili velka spousta malych soucastek, ktere ovlivni jeho prubeh. Za prve je to tvuj stav mysli, ale i tvuj ucebni plan, rozhodnuti miminka a jeho chut do zivota, omezeni ci prednosti tveho tela (take souvisejici s oblastmi prozivani tveho zenstvi), karmicka zatez atd. Takze je to cely komplex, ktery nemuzeme mit pevne v rukach, ale muzeme (a mely bychom) mit VIRU, ze to dopadne nejlepe jak muze a ze jsme udelaly vse proto, abychom to krasne ve spolupraci s miminkem zvladly. A prave s VIROU jde i ODEVZDANi - neboli "dej se vule TVA (ale ne tak, jak chci ja, ale tak jak chces TY)"

Tim jsem chtela jen vysvetlit, ze prave nase ocekavani, na kterem velmi lpime jsou pro nas perfektni treninkove okamziky, kdy na nas zivot muze naucit pokore a vdecnosti. Pokore tehdy, kdyz si uvedomime svoji malinkatost vzhledem k celku stvoreni a dokonalosti teto reality a vdecnosti tehdy, kdyz si pripustime, ze veskere nase zazitky jsou tim nejlepsim a nejgenialnejsim resenim dane chvile. Zivot chyby nedela..jen my tak obcas interpretujeme situace, ktere nam nejsou prijemne.

Ale od teorie zpatky k tvemu pribehu. Myslim, ze by stalo za to, aby sis udelala takovou peknou serii meditaci. Toto jsou me navrhy: V te prvni se ponor do duchovniho srdce (treba i tim, ze si na prostredku hrudi spojis pri meditaci ruce a budes si tam predstavovat zarive a laskyplne svetlo) a z tohoto svetla se budes koukat na dokumentarni film o vasem porodu. Stale se snaz byt nezavislym divakem. Uvedom si, co jako divak v kine prozivas - jestli soucit s hrdinkou, vztek, nudu...po zkonceni filmu nech jeste tyto pocity doznit v duchovnim srdci. Dalsi meditace, ktera by chtela nekolikrat zopakovat (alespon tak 3 po sobe nasledujici dny) by mela byt takova, ze si v mysli opravis zazitek z porodu - prozijes porod znovu, ale jako jeho hlavni hrdinka a podle scenare, ktery jsi si pripravila = v optimalnim prubehu. Je fajn se do toho polozit co nejvice - vcetne pocitu, vykreslovani detailu a uziti si toho zaverecneho osvobozujiciho pocitu, kdyz uz mas miminko zvenku na brisku.

Timto opakovanim se muze ulevit tobe, ale i tvemu diteti, ktere z tebe tento novy "program" take nacte. Pro mysl neni rozdil, jestli si neco "jen" predstavuje, nebo to opravdu proziva...takze si jednoduse opravis zapis zkusenosti. Kdyz to nebude 3x stacit, pokracuj podle sebe tolikrat, abys mela pocit, ze je to pro tebe uz znamy a zazity pribeh.

A pokud na tebe prece prijde litost a chmury, muzes je v predstave zabalit do nadherneho darecku, prevazat barevnou stuzkou a dat svym andelum, at si s nimi poradi oni.

To, na co se soustredime dostava silu a roste..takze pokud je budes takhle systematicky odpalkovavat, za chvilku zeslabnou a pak vymizi docela.

Dej vedet, jestli se rozhodnes pro tuto praxi, jak se ti dari!

Drzim palce

t***