Ahoj Báro,
domnívám se, že částečně tuším čím si procházíš. Když jsem četla tvůj dopis, okamžitě mi naskočilo "ona teď žije to co já předtím". Jen se občas snažím nabídnout hned řešení a zapomínám, že každý si k němu musí dojít sám.

Rozváděla jsem se když klukům bylo necelých šest let. Trvalo mi tři roky než jsem dospěla k tomuto konečnému rozhodnutí.
Ale za tu dobu jsem si stihla vyřešit můj vztah k muži a sama k sobě. Odcházela jsem s přesvědšením - ano je to tak správně. Osobně jsem odešla bez zášti, vzteku či něčeho podobného. A trvalo další tři roky, než jsem dospěla a pochopila náš vztah úplně. Mohu se svým bývalým mužem bavit aniž by se mě cokoliv z jeho strany dotklo :-). Jenže ta cesta taky nebyla zrovna jednoduchá. Jen ještě dodám, jsem mu nesmírně vděčná za to jaký byl(je) a co jsem se i díky němu mohla naučit. Díky moc.

Přeji hodně vnitřní síly.
Hanka P.