Děkuji všem za názory. Trošku mě také šlo o to, abych rozhýbala diskuzi, a proto jsem "nasadila" kontroverznější téma. Funguje to! Všichni máte pravdu a děkuju Terezce, že to také trochu uvedla na pravou míru. Vy všichni, co jste mi napsali (a ti další, co napíšou...), jste mnohem dále, než já ve věcem komunikace, vnímání, uvědomění. Berte to tak, prosím, že jsem do diskuzního fora chtěla přispět něčím, o čem jsem přesvědčená, že stojí za diskuzi. Nechtěla jsem generalizovat, i když to v závěru vyznělo. Vy všichni-co sem přispívate-jste mnohem dál, jak už jsem psala, takže i Vaše vztahy s opačným (či stejným :-)) ) pohlavím jsou někde jinde. Nebudu Vás unavovat tím, co máme doma, ale jen pro upřesnění. Komunikace vázne, je nulová, Opravdu se snažím, čím více, tím je hradba vyšší. Ano, nechovám se občas jako skutečná žena, ano, můj muž mi nastavuje zrcadlo. Na Ernestin seminář bych moc ráda, ale okolnosti to teď nedovolují. Třeba ješte nenazrál ten čas. Hlavní problém u nás doma je, že jsme každý na úplně jiné rovině vnímání světa. Že jsem to nevěděla předtím? Ukažte mi člověka, který by přes růžové brýle viděl věcí, jak jsou... Moc díky za rady i názory, jen tak dál. Námět pro Vás: tak napište "Váš příběh" s partnerem, jak to vnímáte Vy. Bára