Ahoj Báro,
nějak mi to nedá. Vím, že zkušenost je nepřenosná přesto: chtít být jako muži je blbost. Osobně se mi vyplatilo jednat z pozice ženy, uvažovat jako žena, chovat se jako žena, mluvit jako žena, mít požadavky jako žena atd. Pokud jsem tím čím jsem si vybrala, že budu - ženou, nikdy mi nebude fungovat myšlení alá muž k mé vnitřní spokojenosti. Potom (jako žena) je možné si do života přitáhnout muže, který ti dá to co potřebuješ.

Muži a ženy se doplňují a tedy se bez sebe neobejdou. I když se může zdát, že ano. Alespoň můj názor.

Souhlasím s užíváním života :-).

Adámek si vybral vás oba. Tedy i tvého muže. Má se něco naučit a vy s ním.

Domnívám se, že pro kluky je důležité, aby měli za matku "ženu". Mohou se už od malička naučit jednat s ženským světem. Pokud mají doma matku "chlap v sukních" těžko potom v dospělosti pochopí co od nich jejich žena potřebuje.

Toť některé mé postřehy z mého života. Pokud to zní jako nevyžádané rady, omlouvám se ;-).

S láskou
Hanka P.