NEJKRÁSNĚJŠÍ SLOVA PRO VAŠE DĚTI

30.09.2012 22:48


„Děti by měly dostávat to nejlepší, ne to, co na ně zbude.“

Petr Kubala

Tento článek vám může přinést inspiraci, může vás přivést k zamyšlení nad slovy, která používáte ve své komunikaci s dětmi, nad příběhy a písněmi, které doma zpíváte. Může vás přivést k nápadu, že byste možná chtěli dětem nabízet i něco jiného, než co se předává z generace na generaci. Proč? Protože pro Novou Zemi možná potřebujeme nové příběhy a vize, které by se mohly uskutečnit.

Myšlenky vyjadřujeme slovy. Slova dávají vzniknout obrazům, příběhům, představám o fungování světa. Ve své profesi učím lidi komunikovat. Pracuji s vědomými i nevědomými aspekty komunikace a stále si cvičím své „anténky“, abych slyšel víc. Jsem otcem dvou dětí. Jasmínka má 6, Modřínek 4.

Obě děti milují knihy, příběhy, písně, říkadla. Často si čteme, často si vyprávíme. Když jsme se čtením začali, zjistil jsem po nějaké době, že se u některých písní, říkadel i pohádek zasekávám. Některé příběhy, texty, rýmy mi nešly přes jazyk. Začal jsem si uvědomovat dvě věci. Jednak že písně, říkadla i dětské pohádky se velmi často opakují, protože děti je chtějí stále dokola. To vede k tomu, že si je děti velmi dobře zapisují do své paměti a tím pádem i do podvědomí. Jednak jsem si uvědomil, že mnoho textů má nejméně jednu z níže uvedených charakteristik:

• rým je utvořen tak, aby se rýmoval, ale vůbec nemusí dávat smysl,

• text je založen na tom, že se poskládají dohromady nesmyslná slova, takže děti se smějí tomu, jak je text nesmyslný,

• texty obsahují poselství a obrazy, které nechci svým dětem předávat.

Např. píseň „Šla Nanynka do zelí“. V této písni přijde zničehonic Pepíček a rozšlape dívce košíček. Nevíme, proč, zřejmě jen tak ze zlovůle. Nanynka jej „nabádá“ k zodpovědnosti, jenže on se jí vyhne útěkem na vojnu. Jakýsi hlas shůry potom Pepíčkovi vyčiní, že nemá jít na vojnu. Bohužel opět ne kvůli zodpovědnosti, ale kvůli tomu, aby nezklamal své rodiče. To jsou hned tři témata v jedné písni – zlý čin, vyhnutí se zodpovědnosti, rozhodování o vlastním životě podle vůle rodičů – která svým dětem nepotřebuji a nechci takto předávat.

Proč? Protože slova a myšlenky vytvářejí obrazy, které se dětem ukládají do podvědomí. A já bych jim radši nabídl obrazy a myšlenkové vzorce, které jim mohou v životě dobře sloužit. Jsem přesvědčen o tom, že mnohem více, než negativní vzory, kterým se mají vyhnout, potřebují děti vzory pozitivní, které mohou následovat. Jsem přesvědčen, že je potřeba jim nabízet a ukazovat, jak něco jde, namísto toho, jak se to nemá dělat.

Některé písně, říkadla, pohádky jsme přestali číst. V některých jsem začal přeskakovat některé věty či odstavce. Pak jsme začali přetextovávat písně, vymýšlet si vlastní příběhy. Některé dohromady s dětmi, některé vznikaly úplně spontánně, jelikož každý večer uleháme do postele a ještě potmě si povídáme pohádku. A když děti říkaly: „Mami/tati, povídej nějakou pohádku“, my jsme přestávali lovit pohádky v paměti, ale začali jsme je lovit v oceánu přítomnosti. Tak vznikly pohádky z indiánské vesnice, pohádky ze statku a další a další. Vždy jen jedenkrát povídané, neboť další večer se povídala další.

Oba jsme si uvědomili, že všechny ty příběhy v podobě pohádek, písní a říkadel jsou pro nás možností, jak s dětmi sdílet to nejkrásnější, co v nás je, v co věříme. Že je to možnost vytvářet vlastní rodinné/rodové příběhy a tvořit nové obrazy pro „Novou Zemi“. Takovou, jakou si ji představujeme, takovou, na jaké bychom chtěli žít a jakou bychom rádi zanechali našim dětem.

Jednou jsem v Brně dělal přednášku na téma: „Síla vašeho slova“. Přišla tam jedna paní s kojencem, která na otázku „proč je tady?“, odpověděla: „Abych už nemusela ubližovat svým dětem.“ Inspirovalo mě to k propojení znalostí z psychologie komunikace a praxe tvoření písní a příběhů. Tak se po několika měsících urodila kniha „Nejkrásnější slova pro vaše děti“, která má posloužit vědomým rodičům, kteří si cítí, že slova jsou mocná. Nabízí část věnovanou vědomému používání slov, část inspirace k tvoření vlastních příběhů, básní a písní a část s několika příklady naší tvorby. Hlavním posláním knihy je podpořit lidi, aby si dovolili tvořit své vlastní rodinné/rodové příběhy a aby si dovolili do toho vzácného času, který v intimitě tráví se svými dětmi, vkládat nejkrásnější slova a nejkrásnější myšlenky, které v nich jsou.

Díky novým příběhům, písním a říkadlům mohou vzniknout nové obrazy a vize a svět se může zkrášlovat, moudřet a radostnět.

Pokud vás zajímá více, můžete se podívat na mé stránky, nebo se ozvat na uvedené kontakty.
Mgr. Petr Kubala, 774113358, sradosti@tralalamandala.cz  www.tralalamandala.cz , https://hajek.webnode.cz

Zpět