To nemá chybu. Nebo má?

06.07.2011 01:55

Začala jsem si toho všímat. Tedy po pravdě řečeno, tento fenomén na mně hulákal z internetových diskuzí i z osobní komunikace a sám mě atakoval. Když jsem mu věnovala dost pozornosti, vstávaly mi vlasy hrůzou. Vlastně nevstávaly, protože je nosím pevně smotané do drdolu, ale bylo mi z toho nemilo.

Koukala jsem na nádherně nafocené týdenní miminko v pletené čepičce. Fotografka i Matka příroda se vyznamenaly a pod ním bylo několik obdivných komentářů „to nemá chybu!“ Moje oko přelétlo další fotku. Tentokráte rukodělnou a vyjuklo ne mně totéž ocenění. Zase chyba nenalezena. Za jeden den jsem nasbírala několik „to-nemá-chybových“ manter, a když mi pak sousedka vyprávěla o tom, jak „strašně ráda cestuje,“ bylo na téma k mému zamyšlení, respektive na tento článek, zaděláno. To, co mi normálně v mysli jen tak jemně drkne, dosáhlo poslední kapky a každé další negací nabité slovo použité v pozitivním významu mnou zalomcovalo.

Sama vím moc dobře, jak jsem se kdysi musela několik měsíců hlídat, abych zrušila naposlouchaný automatismus spojení „děsně ráda,“ „strašně mi chutná“ atd. a stále se občas nachytám, že mám chuť tyto přívlastky použít. Zdá se mi, že naše společnost je tímto slovním parazitem zhusta napadena. Dokonce i lidé, kteří se věnují vědomému prožívání svojí reality, hovoří o svých radostech se „strašným“ nádechem. Přestože do jejich životní filozofie patří víra, že myšlenky i slova jsou tvůrčí.

Často omílané spojení „děsně Tě miluju“ mi připadá jako zapalovač, který svým doutnajícím plamenem vypálil očmouzenou díru do nadýchané, cukrové vaty esence lásky. A co teprve maminčino upřímné ocenění svého dítka slovy „ty jsi tak hrozně šikovnej!“

Uvědomme si, že hledání chyb na tom, co chceme ocenit, vypovídá o nastavení naší mysli a vůbec nám nepomůže, že toto úsloví používáme bezděčně a ani si neuvědomujeme, jaký náboj daná slova nesou. Náš mozek je zapracuje do těsta mišmaše našich myšlenek přesně v té příchuti, jaká je jim vlastní. Cynismus, přenesené významy, ani stádní norma je z hořko-trpké chuti neosladí. Už v miminkovském věku mateme naše děti nesouladem mezi zamýšleným sdělením a faktickým obsahem slov. Děti tyto jemné nuance vnímají velmi barvitě a intenzivně. Jen si zkusme zavřít oči a v duchu opakovaně vyslovujme vyjádření „to nemá chybu, je to štrašně krásné.“ Jaký pocit se rozbaluje za vašimi víčky? Do jaké barvy slovo „chyba“ a „strašné“ neboli strachem naplněné tónují celé vyjádření?

Myslím, že je čas přestat hledat chyby a zaměřit se na to, co je hodno obdivu a pochvaly. Upřímná pochvala vědomě volenými slovy je jako živá voda na naši mysl. „Dnes ti to velmi sluší. Tvůj účes je úžasně nápaditý“ oceňující čtyřletou slečnu, která si v marnivé chvilce oblékla přes šaty extra sukni a do ofinky si napíchala všechny sponečky, které má, pohladí její auru, pokape ji zářivými kapkami rodičovské lásky a vykouzlí ještě jednu důležitou kvalitu. Rozzáří naši vlastní mysl a nasměruje naše vědomí k harmonii a zdraví. „Tobe to hrozně sluší a účes nemá chybu“ sice předá vzkaz, že oceňujeme kreativitu mládí, ale na jemnohmotné úrovni se předchozí vyzdvihnutí energie nekoná. Ani my nedostaneme kapku oživujícího elixíru. Není to škoda?

Náš nádherný, libozvučný jazyk nás přímo inSpiruje, abychom využívali jeho potenciálu a abychom svoje životní postřehy kořenili světlem nabitými slovy. Krásně, nádherně, nadšeně, úžasně, božsky, obdivuhodně, upřímně, láskyplně, skvostně, senzačně, skvěle, báječně, zářivě, dokonale, rozkošně, vynikajícně, primově a parádně tím přelaďujeme svoji mysl do sfér spokojenosti a pozitivního vnímání světa.

Autor překladu, který anglické sílu dodávající vyjádření „everything is possible“ zpustošil do trojité negace „nic není nemožné,“ by pak třeba přišel s jinou, věrnější verzí této pravdivé formulky. Je možné změnit slova, která používáme. Vše je totiž možné…i vytvoření ráje na zemi, který musíme začít navrhovat každý sám ve své hlavě. Máte ve svém ráji děsně krásnou přírodu?

Autorka: Tereza

Diskutovat o tomto článku můžete v našem diskuzním fóru.

Zpět