Sumerové o porodu

Milé ženy, matky, dárkyně života,

chtěla jsem napsat něco moudrého o porodu.Chtěla jsem poeticky uvést porodní báseň, jejíž poselství přežilo  tisíce let a snad nikdy v historii nepromlouvalo tak naléhavě, jako dnes. V době moderních technologií, kdy jsme nejniternější okamžiky zrození života nechaly uloupit bohyním a smířily se s jejich hnětením v rukou porodníků. Slova neplynula a já jsem si musela přiznat, že nejmoudřejší bude nechat báseň mluvit samu za sebe. Citace pochází z pojednání „Bohyně-rodičky v sumerské a babylonské mytologii“ od Blahoslava Hrušky.

„(Tvé dítě) vzniklo ve spojení šťáv při milování, kdy všechny vaše údy se objímaly a pronikaly do sebe. Vzedmutý oceán, bouře to byla a vody vzdálené spolu zápasily. Najednou tu byl (ten) maličký, ruce měl spoutané a neviděl paprsky slunce. Potom ho Asaluchi, syn boha Enkiho spatřil a uvolnil mu všechna pouta. Ukázal mu, kudy vyjít a otevřel mu cestu. (Neboj se), sedni do podřepu. My jako bohyně rodičky víme, (jak dítě) přichází na svět. Podívej, ke dveřím hovořím a říkám „Otevřete se!“ Branka se už uvolnila a dveře žádné nejsou. Nech rybičku vyrazit na cestu, sama ho vypusť!“

Kéž bychom naše rybičky dokázaly s důvěrou a odpovídající posvátností vypustit do řeky života. Kéž by to nám, našim dcerám, snachám, ženám všem bylo umožněno.

Autorka: Tereza

Diskutovat o tomto článku můžete v našem diskuzním fóru.