Dopis pro dušičku / naše miminko – díl I.

02.04.2012 13:02

Když jsem dostala to vnuknutí, začít ti psát dopisy, přišlo mi to jako úžasný nápad, vždyť jednou, až budeš větší, tak si je  přečteš. Už si nepamatuji přesně, kdy to bylo zda říjen či listopad loňského roku 2011 jsem byla opět ve své pracovně a po meditaci, kdy jsem čekala na klientku jsem uviděla na zemi nějaké „smetí“ šla jsem k tomu smetí blíž a s údivem jsem zjistila, že to není smetí, ale modrý dudlík s delfíny – hned se mi vybavilo, jak Terezka ve svém příběhu psala, jak ji Sárinka posílala dudlíky a musela jsem se pousmát.....

Čas plynul dál a jelikož jsme s partnerem spolu již nějaký ten rok, rozhodli jsme se, že své životy zpečetíme svatbou a že bychom se rádi vzali v roce následujícím 2012. Inu Tobě miminku jsme se rozhodli se nebránit a nechat „tomu“ volný průběh...první poplašná informace přišla, když jsem si v lednu myslela, že bych mohla být těhotná.....“čistě“ náhodně jsem vyhodila starý menstruační kalendář a vypadalo to, že menstruace pořád nic a nic....v duchu jsem se už radovala, to by bylo krásné, měli bychom miminko počaté na Štědrý den :-))) menstruace nakonec dorazila a já byla trochu zklamaná a smutná, uvědomila jsem si, že jsem očekávala. Zpětně mi to připadá, že sis nás testovalo, neboť díky tomuto tvému „testu“ jsem objevila svůj strach z toho, že se bojím, že bych mateřství a pak výchovu dítěte nezvládla....pak jsem si také pojmenovala, proč si dítě vlastně přeju? A vylezlo ze mne, že si myslím, že mi život naplníš a přineseš do něj smysl....do té doby, než jsem si v meditaci prožila že, JSEM NAPLNĚNÍ A JSEM SMYSLEM SVÉHO BYTÍ.....pochopila jsem, že žádné miminko mi život naplnit nemůže, musela jsem se tomu smát.....

Hodila jsem otázky otěhotnění za hlavu a vrhla se zpět do své práce, a tak jsi mělo čas a klid k nám nepozorovaně o pár týdnu později vklouznout:-)  koncem ledna jsme oba z partnerem onemocněli a já se tenkráte bez řečí podřídila a nechala si napsat antibiotika, neboť jsem ztratila hlas ….čas plynul a při nemoci (strávila  jsem poctivě týden v posteli, snad 15 let jsem takhle nemarodila...) jsem najednou zjistila, že nedorazila menstruace.....no po předchozí zkušenosti jsem si říkala, že díky antibiotikům je možné vše a nějak jsem si s tím hlavu nelámala.

Až v neděli 12.února 2012 ráno jsi dalo o sobě vědět tak, že už se to nedalo přehlednout, polkla jsem kapky na dýchací cesty a do půl hodiny ze mě šly ven – byla jsem intuicí upozorněna, že budeme zvracet, přešla jsem v klidu k umyvadlu, vyčkala a kapky byly venku. V ten moment mi v hlavě zablikalo: miminko nechce kapky !

Brala jsem to jako zprávu od Tebe :-) je to jasné, jsi s námi :-) vlezla jsem za partnerem do postele a do ucha mu šeptám, jsme definitivně těhotní :-) miminko potvrdilo, že je s námi. Partner byl rázem vzhůru.

Vytáhla jsem konečně CD od Terezky Vědomého mateřství a začala se ladit na druhou meditaci – Miminko v bříšku, dodatečně jsme zvládli i tu první – Pozváni dušičky – i když Ty už jsi s námi bylo :-) nikdy nezapomenu na ten krásný prožitek, kdy se má duše v meditaci prolnula s tou Tvou......to se nedá popsat slovy.....pak jsem si s Tebou povídala na téma strava a najednou jsem od Tebe dostala skoro celý seznam toho, co budeme jíst a pít :-)) mimochodem samé zdravé věci, měla jsem radost, vím, že když seznam budu dodržovat a dám na Tebe, není důvod ke zvracení, mimochodem také od těch kapek nezvracíme.

Těhotenské testy pak už jen byly takovou symbolikou, kdy jsem je udělala spíš jen proto, že jsem nikdy žádný těhotenský test nezkoušela, tak, abych to zkusila :-)

Dál se na sebe ladíme v meditacích zjistila jsem, že miluješ hudbu Gregoriánských chorálu a někdy si spolu krásně hrajeme a řádíme.

Vydala jsem tedy po těch testech za paní gynekoložkou se slovy, jdu si k vám potvrdit těhotenství :-) paní doktorka se usmála mrkla na ultrazvuk a řekla, že zárodek tam je, ale ještě maličký, takže přístroje doposud nerozeznají srdeční ozvy.

Takže za 14 dní máme přjít znovu, což je mimochodem pozítří a uvidíme :-) jinak se máme chovat jako těhotní a také nám řekla, že ta antibiotika nevadí (mimochodem potvrdila to, co jsi mi v meditaci již samo sdělilo :-)

Naše budoucí miminko:

chci Ti poděkovat za to, že než jsi přišlo, mohla jsem si ještě některé důležité věci uvědomit. Zažít naplnění života a jeho smysl, mohla jsem opustit strach z nezvládnutí i opustit očekávání.

Jsi nám darem, jsem ve vděčnosti, naplněnosti a hojnosti. Už vím proč se tomuto stavu říká stav požehnaný :-)

Těším se, až ti po návštěvě u paní doktorky budu psát další dopis,

o tom, co spolu zažíváme.

S láskou

Tvá nastávající maminka

Marci

Zpět